Víkend v horách - Norsko

Taky si myslíte, že nemáte moc peněz na cestování? A když už máte peníze, tak máte málo času? A když máte čas i peníze, tak nemáte s kým vyrazit?

Není to tak. Jedinou překážkou na cestě k vašemu cíli jsou vaše výmluvy.

V listopadu jsem po dlouhém pracovním období a po společenském přehlcení potřebovala změnu. Potřebovala jsem vyjet na víkend pryč do hor, odpočinout si a načerpat energii. Chtěla jsem jet do hor a tak jsem vyrazila do Norska, sama. Levné letenky jsem si našla přes WizzAir z polských Katowic. Katowice nejsou daleko, dá se tam v klidu dojet vlakem. Z nádraží jedou busy na letiště, ale nedá se platit kartou.

Já jsem tam dorazila ve čtvrtek v 11 večer, protože mi má letadlo letět v 6:15, tak nemá smysl spát jinde než na letišti. Díky serveru sleepinginairports.com jsem zjistila, že je letiště otevřené 24h a že nejlepší spaní je úplně nahoře. Tam je ale bohužel nějaký podezřelý chlapík, takže si tam lehnout opravdu nechci. Chvíli se procházím kolem jakoby nic, snažím se tvářit strašně nenápadně, ale každému musí být jasné, že hledám místo na spaní. Nakonec se na mě usmálo štěstí a objevila jsem ve 2. patře za pultíkama, přes den sloužící pro cestovní kanceláře, lavičku. Byla jsem schovaná, takže nikdo nemohl tušit, že tam jsem. Dokonce to bylo ještě u topení. Tohle místo doporučuji.

Po 3 hodinách spánku přesun do letadla a vzhůru do Norska!

Pátek 8:30 Bergen

Nijak mě nepřekvapuje, že v 9 ráno to tu vypadá jako by se stmívalo, už jsem si na to asi zvykla. Ale! Svítí sluníčko. Dle předpovědi Norů (no na koho by se taky člověk měl jiného dívat než na nory), mělo pršet celý víkend. Tohle je rozhodně příjemnější. Ještě nabít na letišti mobil a vyrážím. Cíl je dostat se stopem do městečka Øystese a zjistit odkud jede loď do Botnen a pak jít pěšky do místní hytte a tam přespat. Začala jsem stopovat. Obavy? Prakticky žádné. Jela jsem to na pár stopů, většinou samí starší muži, ale hotoví gentlemani. Třeba jeden 75 letý pán jel na chatu a po cestě zastavoval a ukazoval mi zajímavá místa v Norsku - vodopády, skrytá údolí, ledovce. Neměla jsem to srdce mu říct, že jsem některá místa už viděla když jsem byla v Norsku v srpnu. Ale zase teď jsem to měla s výkladem historie. Nakonec mě dovezl, až kam jsem já chtěla, protože je v důchodu a nemá co dělat.

Dle předpovědi má celý víkend pršet

Dojela jsem na místo a zjistila jsem, že žádná loď nejede. Asi jezdí jen v sezóně a v listopadu už ne. Ani kolem nebyl nikdo místní s lodí, kdo by mě mohl odvézt. Tak a co teď? Geniální věc na tom, když člověk cestuje sám, je ta, že se musí spoléhat jen sám na sebe. Nemůže si říct já nevím co dělat, vymysli to TY, protože tam nikdo jiný není. Tak jsem si sedla na kraj fjordu a začala googlit a přemýšlet co budu dělat, kam pojedu a kde hlavně budu spát. Do plánované hytte se bez lodi nedostanu, ale možná bych tam mohla zkusit dojít z druhé strany. Takže plán B - jedu tedy stopem do městečka Voss a zkusím tam dojít. Jenže do příjezdu do města byly už dvě hodiny odpoledne, v pět bude tma. Takže plán C - zůstanu ve Voss. Jelikož jsem se nechtěla s nikým moc bavit a chtěla jsem si užít samotu, tak jsem si našla ubytko přes airbnb na dvě noci. A protože jsem neměla žádný pohyb, tak do ubytka dojdu přes kopec. Celkem asi 3 km cesta lesem, po 1 km mi cestu zkřížily stromy popadané z vichřice. Nedalo se to přejít, tak jsem se rozhodla, že to obejdu, což mi, ale nakonec zabralo dobrou půl hodinku. Ale přeci mě něco jen tak neodradí! Jdu dál. V lese se stmívá rychleji. Přidávám do kroku. Ještě, že jsem si nevzala ani čelovku. Vnímám každé šustnutí. Žijou tady vlci? Přecházím do poloběhu. Pro jistotu držím v ruce klacek, co kdybych se musela bránit. Hlavně ať už tam jsem! Nakonec předčasně vyběhnu z lesa raději na louku a dojdu už bezpečně a v klidu k domu. Jsou chvíle, kdy je mi má přehnaná fantazie spíše na obtíž!

To se tak říká, když vám někdo hází klacky pod nohy...

Sobotní a nedělní treky v okolí Voss

Vymýšlela jsem, kam bych vyrazila a od své ubytovatelky jsem získala pár typů na treky v okolí. Jedním z nich byl výstup na Lønahorgi. Tuhle horu jsem viděla včera, když jsem přijížděla do Voss. Nahoře byl sice trochu sníh, ale to zvládnu. Vyšla jsem v devět ráno ihned po východu slunce, po cestě jsem potkávala místní běžce, kteří šli stejnou cestu jako já, ale běželi. Zřejmě jiná liga, ale zase nešli až úplně nahoru. Počasí bylo pěkné až na ten vítr. A pak to začalo. Nejdříve jen malé mapky sněhu. Pak najednou bylo sněhu po kotníky. No dobře, to by asi šlo přežít. Pak bylo sněhu po kolena. Bože já jsem pitomec. Loni jsme byli s kamarádem ve stejnou dobu v Norsku a šli jsme na Gaustatopen bez vybavení: . Že bych se nějak ponaučila? Tak to rozhodně ne. No nic vrchol je v dohledné vzdálenosti. Postupuju sice pomalu, ale stále to ještě jde. Nohy se mi boří do sněhu a každý krok je těžký. Na hřebeni začíná foukat. Vrchní vrstvu tu tvoří led. Asi 200m se ode mě vrchol. Proti větru nejde skoro jít. Udělám dva kroky vpřed a jeden vzad. Po druhém pádu zkouším lézt po čtyřech. To ale po pár metrech vzdávám. Někdy je prostě rozumnější se otočit před cílem a vrátit se zpět v pořádku dolů. Abych ale nepřišla tak brzy zpět, tak se ještě projdu na sousední kopec, tentokrát ale už bez sněhu.

Vrchol je na dosah ruky, ale někdy je rozumnější se vrátit zpět

V neděli už mě sice pekelně bolí nohy, ale mám v plánu jít na protější kopec Grasidetoppen a odpoledne dojet stopem zpět do Bergenu. Nikdo tu není. Je tu krásně, trvá to do té dob, než se zase objeví sníh. Nakonec stejně jako předchozí den se otáčím před vrcholem. Nemám morál. Možná, kdybych tu byla s někým, tak tam nějak dojdeme. Po 10 minutách cesty zpět najednou přichází bouřka a není vidět na krok. Jdu podle GPSky a jsem ráda, že jsem to včas otočila.

Poslední noc v Bergenu strávím u couchsurfera a v pondělí ráno už jsem zase zpět v Praze, nabitá energií a hurá do práce!

Highlights

Doprava: do Bergenu i do Osla se dostanete letecky nejlépe z polských Katowic, zpáteční letenky se dají sehnat za 700 kč. Stopování je v Norsku jednoduché, lidí jsou zvyklí jezdit delší vzdálenosti. 

Ubytování: v Nosku perfektně funguje couchsurfing, airbnb 

Počasí je nevyzpytatelné. V listopadu slunce vychází v devět a zapadá v pět. Raději počítat se špatným počasím a deštěm.